Zvířátka ze ZOO

Mrož je mohutný arktický ploutvonožec, typický svými kly dlouhými až 1 metr, které slouží k pohybu po ledu, boji i hledání potravy. Živí se zejména měkkýši, které vysává z ulit pomocí silného podtlaku, a hmatové vousy jim umožňují rozlišit předměty menší než lentilky

V Česku žije 26 druhů netopýrů. Ti nejmenší váží pouhé 3,5 gramu, největší až 35 gramů. Malý netopýr nemusí být mládě – dospělci některých druhů se vejdou do krabičky od zápalek.

Netopýři jsou jediní savci na světě, kteří dokážou aktivně létat. Jejich křídla vznikla z předních končetin, přičemž létací blána je napnutá mezi extrémně prodlouženými prsty. Mozek netopýra zpracuje echolokační ozvěnu tak rychle, že z ní vytvoří dokonalý 3D obraz okolí.

Panda velká je vysoce specializovaný medvěd žijící v horách Číny, který tráví až 16 hodin denně konzumací bambusu (denně až 12–38 kg). Navzdory své velikosti je to samotář, který kvůli nedostatku energie z potravy vede velmi líný život a disponuje unikátním „šestým prstem pro uchopování bambusu.

Peří papoušků vděčí za své zářivé červené, oranžové a žluté odstíny speciálním pigmentům zvaným psittacofulviny, které se jinde v ptačí říši nevyskytují.

Plameňáci jsou společenští vodní ptáci známí svým dlouhým krkem, končetinami a unikátním růžovým zbarvením. Žijí v obrovských koloniích u mělkých slaných i sladkých vod. Jejich specificky tvarovaný zahnutý zobák slouží jako dokonalý filtr na cezení potravy z vody.

Prase savanové, známé také jako prase bradavičnaté, je africký všežravec vážící 60–150 kg, typický svými kly, bradavicemi na obličeji a zvykem klekat si při pasení na přední nohy. Žije v rodinných skupinách, spí v norách (často po hrabáčích) a při běhu vztyčuje ocas.

Pštros je největší, nejtěžší a nejrychlejší nelétavý pták na světě, který dokáže sprintovat až 100 km/h. Dorůstá až 2,75 metru, má oči větší než mozek a na noze pouze dva prsty, což mu umožňuje dělat až 4metrové kroky. Proslulá "hlava v písku" je mýtus; ve skutečnosti jde o péči o hnízdo nebo krmení

Samci je shazují na začátku zimy, zatímco březí samice si je ponechávají až do jara. Zajišťují jim tak v zimě přístup k potravě. Sobi jako jediní savci vidí i v ultrafialovém spektru, což jim pomáhá hledat potravu a predátory na sněhu.

Tučňáci mohou vyskočit až na 1,8 m z vody.. 1 z 50000 tučňáků se narodí s hnědým peřím. Tučňák císařský je schopen se ponořit do hloubky přes 500 metrů a zůstat pod vodou až 27 minut.

Tučňák císařský je největší (až 122 cm) a nejtěžší (až 45 kg) žijící druh tučňáka. Jako jediní se rozmnožují během kruté antarktické zimy, kdy samci drží přes 3 měsíce půst a starají se o vejce. Jsou to rekordmani v potápění, hloubka přes 500 m a čas přes 30 minut.

Tučňáci jsou výborně přizpůsobení nelétaví mořští ptáci, kteří se vyvinuli k životu ve vodě a v chladných oblastech jižní polokoule. Jejich peří funguje jako nepromokavý neopren a křídla vyvinuli v pevné ploutve.

Vlci žijí v hierarchicky organizovaných smečkách tvořených 3–8 jedinci. Obvykle se jedná o rodiče a jejich potomky maximálně ze dvou předchozích let. Velikost vlčího teritoria se mění v závislosti na velikosti smečky, množství zvěře, ročním období.

Na rozdíl od psů si vlk přesně pamatuje, kam si schoval a zahrabal potravu na horší časy. Kořist dokážou zacílit na vzdálenost až 2,5 kilometru.

Ve sněhu nebo bahně kráčí vlk tak, že zadní tlapu přesně pokládá do stopy přední. Tím šetří energii a člověk, nebo jiná zvěř, si tak často myslí, že tudy prošel jen jeden vlk.

Na rozdíl od běžného přesvědčení jsou zebry v základu černá zvířata s bílými pruhy, nikoli bílá zvířata s černými pruhy. To je zřejmé již během embryonálního vývoje – zebry začínají jako zcela tmavá zvířata a bílé pruhy se přidávají později. Poznat to lze také podle jejich břicha, která jsou obvykle

Zebry velmi úzce spolupracují s ostatními africkými býložravci. Tato mezidruhová spolupráce je založena na vzájemném doplňování smyslů a dovedností, což všem zúčastněným pomáhá lépe přežít v divočině.

Žirafy jsou nejvyšší savci, mají dlouhý, až 50 cm fialový jazyk a spí jen krátce, často ve stoje. Každá má jedinečný vzor srsti (jako otisky prstů) a jejich skvrny pomáhají i s termoregulací.

Krk žirafy měří až 1,8 metru, ale stejně jako člověk má pouhých sedm krčních obratlů. Jsou však mnohem delší. Mají tmavý, až 50 cm dlouhý jazyk, který jim pomáhá obratně oškubávat listy z trnitých větví.